Znalostní báze

Požární zkušebnictví srozumitelně. Vysvětlujeme značení, normy i pojmy — abyste věděli, co výsledky znamenají a na co se nás ptát.

Odborná encyklopedie požárního zkoušení AFIRE na pracovním stole

Témata

Vyberte si téma

Co znamenají písmena u tříd

Třída požární odolnosti se zapisuje kombinací písmen a čísla, např. EI 30 nebo REI 90. Písmena říkají, jaké vlastnosti prvek splňuje, číslo udává dobu v minutách.

R — nosnost (únosnost konstrukce při požáru),
E — celistvost (zabrání průniku plamenů a horkých plynů),
I — izolace (omezí prostup tepla na odvrácenou stranu),
W — omezení radiace (sálání tepla),
S — kouřotěsnost (např. S_a3, S_a4 nebo S₂₀₀),
C — samozavírání (u dveří a uzávěrů, třídy C0–C5),
číslo — doba v minutách (15, 30, 45, 60, 90, 120…).

Teplotní křivky

Jak se v peci simuluje požár

Teplotní křivka není předpovědí konkrétního požáru. Je to přesně definované tepelné namáhání, díky kterému lze výsledky zkoušek porovnávat a klasifikovat. Podle scénáře, kterému má výrobek odolat, volíme odpovídající křivku.

Křivku neurčuje laboratoř libovolně. Správný režim vychází z výrobku, jeho zamýšleného použití a příslušné zkušební či klasifikační normy — potvrzujeme jej proto už při přípravě programu zkoušky.

Normová teplotní křivka
Křivka vnějšího požáru
Uhlovodíková křivka
Pomalé zahřívání

Normová křivka (ISO 834, ČSN EN 1363-1) — rozvinutý požár v uzavřeném prostoru. Teplota rychle stoupá a roste po celou dobu zkoušky; nejčastější scénář.
Křivka vnějšího požáru (ČSN EN 1363-2) — pro konstrukce vystavené požáru z vnější strany budovy. Po počátečním nárůstu se teplota ustálí na nižší úrovni než u normové křivky.
Uhlovodíková křivka (ČSN EN 1363-2) — mimořádně rychlý nárůst teploty typický pro požáry uhlovodíkových paliv. Je určena pro specifické aplikace, nikoli jako obecná náhrada normové křivky.
Pomalé zahřívání — ověřuje chování výrobků, u nichž může být kritický delší počáteční průběh při nižších teplotách; teprve poté přechází na vyšší tepelné namáhání.

Cykličnost

Třídy cyklů samozavírání (C0–C5)

Požadavky na počet cyklů samozavírání požárních uzávěrů stanovuje norma EN 16034 (Dveře, vrata a otevíravá okna — norma výrobku, funkční vlastnosti — charakteristiky požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti).

Konkrétně jde o vlastnost výrobku „Trvanlivost samozavírání proti degradaci“. Ověřuje se cyklickou zkouškou a norma rozlišuje šest tříd C0 až C5. Požadovanou třídu s ohledem na četnost používání stanoví projektant v požárně bezpečnostním řešení (PBŘ).

Kategorie použití	Cykly
C5	≥ 200 000
C4	≥ 100 000
C3	≥ 50 000
C2	≥ 10 000
C1	≥ 500
C0	1 až 499

Slovník pojmů

Zkratky a pojmy

Stručná vysvětlení pojmů, se kterými se setkáte při přípravě zkoušky, klasifikaci a uvádění stavebního výrobku na trh.

Akreditace: Nezávislé potvrzení odborné způsobilosti laboratoře pro konkrétní činnosti. AFIRE je akreditována ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025.
Autorizovaná osoba: Subjekt pověřený k činnostem podle českých právních předpisů. Není to automaticky totéž co oznámený subjekt působící podle evropského CPR.
AVCP / AVS: Posuzování a ověřování stálosti vlastností (AVCP) je označení používané zejména podle CPR 305/2011. Nové CPR 2024/3110 používá širší pojem systémy posuzování a ověřování (AVS). Systém určuje rozdělení úloh mezi výrobcem a oznámeným subjektem.
Označení CE: Vyjadřuje, že výrobce převzal odpovědnost za shodu výrobku s deklarovanými vlastnostmi podle příslušných harmonizovaných pravidel. Samo o sobě není značkou jakosti.
Certifikát výrobku: Dokument vydávaný příslušným certifikačním subjektem v navazujícím procesu. AFIRE připravuje rozšíření na certifikační orgán.
CPR – nařízení o stavebních výrobcích: Od 8. ledna 2026 se používá nařízení (EU) 2024/3110. Kvůli přechodným ustanovením však vybrané části nařízení (EU) 305/2011 a stávající harmonizované normy zůstávají pro dotčené výrobky použitelné až do jejich nahrazení; úplné zrušení vybraných ustanovení je stanoveno na rok 2040.
ČSN EN: Evropská norma převzatá do soustavy českých technických norem. Označení neznamená automaticky, že jde o harmonizovanou normu podle CPR.
ČIA: Český institut pro akreditaci, národní akreditační orgán České republiky.
DIAP / přímá aplikace: Pravidla přímé aplikace výsledků uvedená ve zkušební normě. Vymezují změny, které lze přijmout bez další zkoušky; běžně se používá také označení direct field of application.
DoP: Prohlášení o vlastnostech (Declaration of Performance), které za stanovených podmínek vydává výrobce. Uvádí deklarované vlastnosti výrobku a podkladovou harmonizovanou technickou specifikaci.
EAD: Evropský dokument pro posuzování (European Assessment Document). Slouží jako základ pro vydání ETA u výrobků, které nejsou plně pokryty harmonizovanou normou.
EOTA: Evropská organizace pro technické posuzování. Koordinuje tvorbu EAD a systém evropských technických posouzení.
ETA: Evropské technické posouzení (European Technical Assessment). Na žádost výrobce je vydává subjekt pro technické posuzování na základě příslušného EAD.
ETAG: Starší řídicí pokyn pro evropské technické schválení. Některé ETAG se v přechodném režimu používají jako EAD; u nových dokumentů se pracuje s označením EAD.
EXAP: Rozšířená aplikace výsledků zkoušek (extended application). Podle pravidel příslušné normy umožňuje využít zkušební data také pro vymezené varianty výrobku. Pro jednotlivé skupiny výrobků se používají zejména řady ČSN EN 15269, ČSN EN 15254 a ČSN EN 15882.
FPC: Řízení výroby (Factory Production Control). Jde o trvalou vnitřní kontrolu výrobce, která pomáhá udržovat vlastnosti sériově vyráběných výrobků.
Harmonizovaná technická specifikace: Podle CPR jde o harmonizovanou evropskou normu nebo EAD. Stanovuje společný technický základ pro posouzení a deklarování vlastností.
Harmonizovaná norma: Evropská norma vytvořená na žádost Evropské komise a citovaná pro účely CPR. Pro její použití při uvádění výrobku na trh je důležitá příloha ZA.
hEN: Běžná zkratka pro harmonizovanou evropskou normu (harmonised European standard).
ITT: Initial Type Testing, starší označení počáteční zkoušky typu. V terminologii CPR se častěji používá určení typu výrobku a posouzení vlastností, ale zkratka ITT zůstává v praxi rozšířená.
ITT report: Starší praktické označení protokolu nebo souboru výsledků z počátečního zkoušení typu. Přesný název a použitelnost dokumentu závisejí na normě a postupu AVCP.
Klasifikace: Přiřazení třídy na základě výsledků zkoušek a pravidel klasifikační normy, například EI 30 nebo EW 60.
Protokol o klasifikaci: Dokument, který na základě výsledků zkoušek a pravidel klasifikační normy stanoví dosaženou třídu a rozsah její platnosti. Může sloužit jako podklad pro navazující posouzení v procesu certifikace.
Klimatická třída: Vymezuje podmínky prostředí, pro které je výrobek určen nebo posuzován. Konkrétní význam a značení se liší podle výrobkové normy.
Kondicionování: Ustálení vzorku v předepsaných podmínkách před zkouškou, například z hlediska teploty, vlhkosti nebo stáří materiálu.
Kouřotěsnost: Schopnost uzávěru omezit průnik plynů a kouře při definovaných tlakových a teplotních podmínkách.
NANDO: Oficiální databáze Evropské komise, ve které lze ověřit oznámené subjekty a rozsah jejich oznámení.
Notifikace: Proces oznámení způsobilého subjektu Evropské komisi pro konkrétní činnosti podle harmonizačního předpisu. Rozsah notifikace je vždy věcně vymezen.
Oznámený subjekt (Notified Body): Nezávislá třetí strana oznámená členským státem Evropské komisi pro vymezené úlohy podle CPR. Rozsah činností každého oznámeného subjektu je zveřejněn v databázi NANDO.
Podpěrná konstrukce: Konstrukce, do které se zkušební vzorek osazuje. Její typ, tuhost a způsob připojení mohou ovlivnit výsledek i rozsah jeho použití.
Požární odolnost: Schopnost stavebního prvku plnit po stanovenou dobu požadované funkce při požáru, například celistvost, izolaci, radiaci nebo nosnost.
Protokol ze zkoušky: Dokument laboratoře popisující zkoušený vzorek, použitou metodu, průběh a výsledky zkoušky. Může sloužit jako podklad pro navazující posouzení v procesu certifikace.
Reakce na oheň (A1–F): Popisuje, jak materiál nebo výrobek přispívá ke vzniku a rozvoji požáru. Jde o jinou vlastnost než požární odolnost konstrukce a AFIRE ji v rámci zde prezentovaných zkoušek nezkouší.
S_a3 a S_a4: Třídy kouřotěsnosti vztahující se ke zkoušení při teplotě okolí. U S_a3 se posuzují tři spáry bez posuzování prahové spáry; u S_a4 se posuzují všechny čtyři spáry.
S₂₀₀: Třída kouřotěsnosti zahrnující zkoušení při zvýšené teplotě. Hodnotí se měřený průtok netěsnostmi při stanovených tlakových rozdílech.
TAB: Subjekt pro technické posuzování (Technical Assessment Body), který může vydávat ETA pro vymezené oblasti výrobků.
Teplotní křivka: Normou předepsaný průběh teploty v čase, podle kterého je řízena požární pec. Umožňuje porovnávat výsledky různých zkoušek.
Termočlánek: Teplotní snímač využívaný k měření teploty v peci i na povrchu zkušebního vzorku.
Typ výrobku: Soubor reprezentativních úrovní nebo tříd vlastností odpovídající určitému výrobku vyrobenému z daných surovin a konkrétním výrobním postupem.
Zkušební vzorek: Konkrétní sestava předložená ke zkoušce. Její rozměry, skladba, kování, kotvení a montáž vymezují využitelnost výsledku.
Zamýšlené použití: Použití výrobku předpokládané výrobcem podle příslušné technické specifikace. Ovlivňuje volbu zkoušky, klasifikaci i deklarované vlastnosti.

Normy

Přehled důležitých norem

Základní normy, se kterými se setkáte při zkoušení požární odolnosti, kouřotěsnosti, klasifikaci výrobků a posuzování způsobilosti laboratoře.

EN 13501-2: Klasifikační norma pro požární odolnost stavebních výrobků a konstrukcí na základě výsledků příslušných zkoušek a rozšířené aplikace.
EN 1363: Řada obecných požadavků pro zkoušky požární odolnosti. EN 1363-1 stanovuje obecné požadavky, EN 1363-2 alternativní a doplňkové postupy.
EN 1364: Řada zkušebních metod pro nenosné prvky, například stěny, příčky a podhledy. AFIRE zkouší pouze konfigurace vhodné pro její vertikální pec a rozsah akreditace.
EN 1365: Řada zkušebních metod pro nosné prvky. Tato řada není součástí aktuálně prezentovaného rozsahu AFIRE; laboratoř nezkouší vodorovné konstrukce ani stropy.
EN 1366: Řada zkoušek požární odolnosti provozních instalací, například prostupů, těsnění a dalších instalačních systémů.
EN 14600: Norma pro požární a/nebo kouřotěsné dveřní a okenní sestavy, která řeší požadavky a klasifikaci trvanlivosti samozavírání.
EN 16034: Harmonizovaná výrobková norma pro dveře, vrata a otevíravá okna s požární odolností a/nebo kouřotěsností.
EN 1634: Řada zkoušek požární odolnosti a kouřotěsnosti dveří, uzávěrů a kování. EN 1634-1 se týká požární odolnosti a EN 1634-3 kouřotěsnosti.
EN 15254: Řada norem pro rozšířenou aplikaci výsledků zkoušek požární odolnosti nenosných stěn. Konkrétní část se volí podle typu posuzované konstrukce.
EN 15269: Řada norem pro rozšířenou aplikaci výsledků zkoušek požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti dveřních a okenních sestav včetně otevíravých prvků.
EN 15882: Řada norem pro rozšířenou aplikaci výsledků zkoušek požární odolnosti provozních instalací. Konkrétní část se volí podle typu prostupu nebo systému.
ISO/IEC 17025: Mezinárodní norma stanovující požadavky na odbornou způsobilost, nestrannost a konzistentní činnost zkušebních a kalibračních laboratoří.

Nenašli jste odpověď?

Zeptejte se nás napřímo — rádi poradíme s konkrétním výrobkem i postupem.

Položit otázku